Jste zde

Plesání svatého Bernarda o Pánu Ježíši (1658)

Ježíši, sladká paměti,
Jenž plodíš v srdci radostí,
Milejší jest tvá přítomnost,
Nežli stred i jiná sladkost.

Nic se nezpívá liběji,
Neslyší se radostněji,
Nic se nemyslí sladčeji
Než o Pánu Ježíšovi.

Ježíši částko kajícím,
Pouhá milost tě prosícím,
Dobroto tě hledajícím!
A což pak nalezajícím.

Ježíši, Srdce sladkosti,
Pramen živ mysli Světlosti,
Převyšující Radosti
I všecky jiné žádosti.

Nemůž jazyk vypraviti
Neb litera vysloviti,
Zkušený může věřiti,
Co jest tebe milovati.

Ježíši, Králi předivný
A vítěziteli slavný,
Sladí nejnevymluvnější,
Choti nejžádostivější.

Zůstaň s námi, Hospodine,
Osvěť očí zaslepené,
Zažeň z mysli pošmournosti,
Jenž daříš světskou sladkosti.

Když našemu srdci chodíš,
Tehdy v něm tvou pravdu plodíš,
Tehdy je mrzí daremnost,
Tehdy v něm vře svatá milost.

Láska Ježíše nejsladší,
A jistě nejlibeznější,
Víc než tisíckrát vděčnější,
Nestíhnou ji naše řeči.

To svědčí jeho mučení
A drahé krve cedění,
Skrz které naše spasení
Pošlo a Boha vidění.

Ježíše všickni poznejte,
Jeho za milost žádejte,
Ježíše hořce hledejte,
Hledajíce se rozžněte.

Tak Milovníka milůjte,
Milost zároveň zaplaťte,
Po té vůni se obraťte
A přízeň za přízeň vraťte.

Pán Ježíš milostivosti
Původ, naděje, radosti,
Sladká studánka milosti,
Pravá rozkoš srdečnosti.

Ježíši, dej mi cítiti,
Hojnost tvé pouhé milosti,
Dej, ať skrze tvou přítomnost
Uhlídám tvou věčnou slavnost.

Ačkoliv hodně nemluvím,
Rač dáti, ať neoněmím,
Milost své sama vzbuzuje
Toho, který v tobě žije.

Ježíši, tve milování,
Jest mysli věčné krmení
Bez snědku naplňující,
Žádosti svou hlad činící.

Kdo tě koštují lačnějí,
Kdo pijí, ještě žížnějí,
Žádati víc neumějí,
Krom Ježíše, jejž milují.

Koho ta milost opojí,
Ten ví, co Pán Ježíš stojí,)
Blaze, kdo se tebou kojí,
O nic jiného nestojí.

Ježíš, veliká dobrotivost,
Předivná srdce veselost,
Ovšem nestíhlá dobrota:
Dejž, ať mne stiskne láska tvá.

Dobře jest mi milovati
Ježíše, nic víc neptati,
Se samého opustiti,
Abych moh s nim věčně býti.

O, můj Ježíši nejsladší,
Naděje vzdychavé duši!
Po tobě mé slzy prší,
Všecky mé vnitřnosti dyší.

Kdekoli budu bydleti,
Ježíše budu hledati,
Blaze mi, když ho naleznu,
Přeblaze, když ho postíhnu.

Tu budou sladké hubičky,
Sladší než medové čišky,
Tu jest šťastný s Kristem sňatek,
než má velmi malý čásek.

Již vidím, čeho sem hledal,
Již držím, koho jsem žádal,
Pro milost Ježíše vzdychám,
Ohněm srdečným rozplývám.

Když se tak Ježíš miluje,
Ta milost se nezhašuje,
Nechladne, neumořuje,
Víc roste a rozněcuje.

Ta milost nepřehořuje,
Víc a víc se oslazuje,
Přichází k duchu rozkošně
A kochá převelmi šťastně.

Ta pravá milost nebeská
Uvázla mi až do mozka,
Mou mysl mi rozpaluje
A v ni duch můj se raduje.

O blahoslavený ohni!
O hořící požádání!
O přesladké obvlažení
V tom Ježíše milování.

Jezu nad slunce jasnější,
Nežli balzám voňavější,
Sladší nežli jiná sladkost,
Milejší nežli ta milost.

Jeho košt tak mi se líbí,
Jeho vůně tak mi voní,
Až mi v něm má milost ustává,
Krom jeho nic víc nežádá.

Ty jsi mé mysli kochání
A milosti dokonání,
Ty jsi sám mé oslavení
A všeho světa spasení.

Té honosí kůr nebeský,
Rozčítaje chvály všecky,
Pán Ježíš svět obraduje
A v nás s Bohem spokojuje.

Ježíš v pokoji kraluje,
Který smysly převýšuje,
K němu mysl se utíká,
Po něm dychtivě pospíchá.

Ježíš zase k Otci přišel,
Na království věčné vesel,
Srdce mé mě opustilo,
K ježíši se obrátilo.

Chvalme ho všemi chválami,
Sliby, zpěvy, modlitbami,
Aby nás vzal do své vlasti
A zbavil hrozné propasti.

Ježíši, božská Moudrosti,
Buď dík tvé svaté milosti.
Buď chvála svaté Trojici,
Třem osobám v jednom Božství.
Amen.